UBYTOVÁNÍ V CHORVATSKU BEZ PROVIZE

Národní park zahrnuje větší část toku této nádherné řeky a kromě přírodních krás oplývá také četnými kulturně-historickými památkami. Mezi nimi zvláště vyniká františkánský klášter na ostrůvku Visovac, který působí jako krajinný drahokam zasazený do jezera vytvořeného řekou v jedné části jejího toku.
V areálu kláštera lze navštívit galerii obrazů a klášterní kostel, jehož vznik spadá do 14. století. Uprostřed kaňonu na horním toku řeky stojí také zajímavý pravoslavný monastýr Krka a na kopcích nad řekou se tyčí několik pevností. Návštěvníky lákají rovněž staré vodní mlýny přebudované na malá etnografická muzea, v nichž lze vidět, jak se kdysi mlelo obilí. S tím návštěvníky seznámí průvodci dějinami zdejšího kraje v tradičních krojích, což vždy rozveselí děti, které tvoří časté návštěvníky tohoto parku.
Avšak hlavní atrakcí Národního parku Krka je sedm vodopádů, z nichž je nejširší Roški slap a největší a nejznámější Skradinski buk.

Největším klenotem středodalmatského pobřeží a jeho jedinou přírodní rezervací je právě toto impozantní pohoří.
Vrcholky vysoké přes 1 500 m jsou tak blízko u moře a horské útesy jsou tak strmé a příkré jako málokde na světě. Drsná horská skaliska pohoří Biokovo skýtají kýžené osvěžení za parných letních dnů a nabízejí řadu přírodních darů svým skutečným milovníkům. Kromě osvěžení a prožitku čisté přírody nabízí Biokovo krásné stezky pro pěší i cyklisty, pohodlná místa k oddechu, stejně jako zajímavé stopy minulých časů, kdy se těmito těžce průchodnými horami toulali kdysi mnohem početnější pastevci.
Dnes do přírodní rezervace i na nejvyšší horu Sveti Jure (1 758 m) vede pohodlná silnice z pobřeží Makarské riviéry a z vnitrozemí Dalmatského záhoří.

Největší přírodní perlou zadarského kraje je Národní park Paklenica, který se rozkládá v nejatraktivnějších částech jižního Velebitu na ploše 96 km2.
Jeho hlavní atrakcí jsou dva impozantní kaňony Velika Paklenica a Mala Paklenica, které se táhnou od moře až do nejvyšších vrcholků pohoří Velebit. V národním parku se též vyskytuje řada neobvyklých krasových útvarů a jeskyní. Díky velkým klimatickým rozdílům se zde zachovala i bohatá flóra a fauna.
Navzdory svému divokému rázu je Paklenica lehce dostupná z Jadranské magistrály i dálnice. Panorámata Velebitu nad letoviskem Starigrad-Paklenica jsou atraktivní i zastrašující zároveň, takže lákají turisty, kteří touží po dobrodružství. Pohyb po parku jim usnadňují četné směrovky sepsané v několika jazycích.
Skrze divočinu kaňonu Velika Paklenica, kterým kdysi horalky nosily na zádech z přímoří sůl a z úrodného vnitrozemí Liky obilí, dnes vede pohodlná pěší stezka.

Plitvická jezera jsou nejznámějším chorvatským národním parkem a jedinou přírodní lokalitou z celkem deseti míst v Chorvatsku zapsaných na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní atrakcí tohoto světově unikátního parku je šestnáct malých jezer propojených vodopády, které vznikly ukládáním travertinu, zvláštního druhu vápence. Národní park zahrnuje i pramen řeky Korany, obklopený hustými bukovými, jedlovými a smrkovými lesy. Krášlí jej též několik jeskyní, pramenů, květnatých luk a řada živočišných druhů, mezi nimiž vyniká hnědý medvěd. K oblibě parku přispívá i užívání zvláštních vozidel k přepravě návštěvníků, panoramatické vláčky a tiché lodě na elektrický pohon.
Těžko říci, zda je park krásnější na jaře, když na jeho lukách rozkvetou květiny a lesy se zazelenají, během odlesků podzimní palety barev v jezerních zrcadlech, nebo v zimě, kdy zamrznou a ztichnou vodopády a celá lesní krajina zapadne sněhem! Prostřednictvím soustavy stezek je návštěvníkům umožněn přístup k četným vodopádům i skalami obklopeným břehům jezer, jejichž intenzivní zelená barva přitahuje pohledy zvědavých turistů.

Kornaty se skládají z 89 neobydlených ostrovů, ostrůvků a útesů o celkové rozloze 217 km2 a jsou proslulé strmými skalisky. Dokonce se zdá, že je ostrovů víc, neboť jak praví staré pořekadlo: „Kolik dní v roce, tolik kornatských ostrovů”. Větší část národního parku připadá na hlavní ostrov Kornat, po němž bylo celé souostroví pojmenováno. Největšími milovníky Kornat jsou jachtaři, kterým ostrovy poskytují to, co nejvíce vyhledávají: slunný labyrint moře a ostrovů i pohodu v nedotčené přírodě.

K hlavním atrakcím Učky patří jedinečné vápencové reliéfní útvary v oblasti Vrana i na samotném vrcholu masivu, který krášlí stará věž, na níž se milovníci hor tradičně rádi fotografují.
Z vrcholu Učky se skýtají nezapomenutelné výhledy na nedaleké ostrovy a Opatijskou riviéru, která se rozprostírá na úpatí pohoří a za své svěží večery vděčí právě závětří bujných lesů Učky. Vrcholky pohoří bývají často zality sluncem, a to i když jejich úbočí halí mlha, což vytváří zvláštní atmosféru. Rezervaci navštěvují milovníci procházek a horské turistiky také uprostřed léta, kdy si zde mohou užít procházky po atraktivních stezkách, svěžích zalesněných úsecích či po větrném hřbetu samotného pohoří.
Čeká na ně i řada dalších zajímavosti, jako jsou četné jeskyně a kapličky, které skýtají úkryt před nepřízní počasí. Nejodvážnější návštěvníci pak využívají příznivé vzdušné proudy na vrcholcích Učky k paraglidingu.

Velebit je největší a přírodními krásami nejhojněji obdařené chorvatské pohoří. Jedná se o přírodní rezervaci, která se rozkládá na 2 000 km2, což ji činí zdaleka nejrozsáhlejším chráněným území v Chorvatsku.
Uvnitř rezervace se nachází celá řada menších chráněných území včetně dvou národních parků: Severní Velebit v regionu Lika – Karlovac a Paklenica v Dalmácii. Pohoří oplývá řadou výjimečných přírodních biotopů, které patří k nejhodnotnějším v celém Chorvatsku.
Proto byl také celý masiv dlouhý cca 150 km jako jediný v zemi prohlášen za Světovou biosférickou rezervací UNESCO. Velebit je nejvýznamnějším chorvatským pohořím i s ohledem na bohatství flóry a fauny, přičemž vyniká nejen celkovou druhou rozmanitostí, ale také počtem endemitů.

Hluboký záliv Telašćica je jedním z nejoblíbenějších kotvišť jachtařů na Jadranu, neboť jim poskytuje bezpečné útočiště i za nejsilnějších bouří. Skalnaté břehy zálivu jsou z vnitřní strany nízké, ale z vnější strany se tyčí impozantní útesy, které místy dosahují výšky až 180 m.
Mezi zálivem a strmými skalními útesy se nachází výjimečný klenot – malé a velmi slané jezero Mir. Záliv Telašćica je přístupný i po pevnině, část cesty vede po silnici a dále se dostanete po pěších stezkách procházejících malebnou středomořskou krajinou.

Lesnatý horský masiv v oblasti Gorski kotar byl pojmenován po rysech, nejznámějších obyvatelích zdejších hor. Rozloha národního parku čini 64 m2 a díky poloze na pomezí Alp a Dinárských hor, potažmo Středomoří a Panonie, se na takto malém území vyskytují prakticky všechny druhy lesů typické pro tyto zeměpisné šířky a četné rostlinné a živočišné druhy.
Milovníci přírody chodí na Risnjak obdivovat krásu hor, lesů, vod a krasové krajiny. Většinu činí alpinisté, jež přitahuje zvláště území kolem nejvyššího vrcholu masivu, který je atraktivní ve všech ročních obdobích: v zimě, když jej pokryje sníh, na jaře, když se okolní louky změní v květinové zahrady, v létě, když skýtá úlevu od letních veder na nedalekém pobřeží i na podzim, kdy se lesy koupají v rozličných barvách.
Bohatý živočišný svět tohoto národního parku tvoří kromě jeho „patrona“ rysa také hnědý medvěd, kuna či plch. Risnjak rovněž proslul velkolepými výhledy na ostrovy Kvarnerského zálivu a na pohoří v sousedním Slovinsku, která se táhnou až k úpatí Alp.

Nejvýznamnějším chráněným územím na jihu Dalmácie je Národní park Mljet na stejnojmenném ostrově. Park zaujímá západní část ostrova, který mnozí považují za nejkrásnější na Jadranu. Krášlí jej bujná a rozmanitá středomořská vegetace. Nacházejí se na něm dva hluboké zálivy, které jsou díky velmi úzkému spojení s otevřeným mořem nazývány jezery – Veliko jezero a Malo jezero.
Mljet se vyznačuje též bohatým kulturně-historickým dědictvím, mezi nímž vyniká areál benediktýnského kláštera založeného ve 12. století. Klášter stojí na ostrůvku uprostřed Velikého jezera a je obklopen parkem se středomořskou vegetací. V průběhu staletí zde byly sepsány četné kroniky, disputace i literární díla. V areálu bývalého kláštera se nachází též zajímavý kostel sv. Marie.

Pozornost návštěvníků nejvíce upoutá nekonečný lesní porost Papuku, tvořený povětšinou horskými buky, které v menší míře doplňují duby, jedle a další stromy. Impozantní kmeny krášlí také úpatí Papuku, zvláště parky ve městech Slatina, Orahovica a Našice.
Nejkrásnější částí Papuku je lesopark Jankovac, jedno z nejoblíbenějších výletních míst ve Slavonii. Tímto kouzelným údolím vysoko v kopcích protéká několik průzračných potoků obklopených květnatými loukami a hustým bukovým lesem. Největší atrakcí je zdejší vodopád, tzv. Jankovački slap. V lesoparku Jankovac se nachází i stejnojmenná horská chata, kterou mnozí chorvatští milovníci hor považují za nejhezčí a nejpříjemnější v chorvatských horách. Pomiňme však krásu lesů Papuku a jeho průzračných potoků a vodopádů. V chorvatském měřítku je zcela výjimečný svými geologickými charakteristikami.
Lze tu totiž spatřit všechny druhy hornin od dávného geologického období prvohor až po nejmladší čtvrtohory. Papuk je též jediné chorvatské pohoří, které disponuje hojností vulkanických hornin. Proto byl u malebné vesnice Voćin založen první chorvatský geologický park Rupnica, proslulý neobyčejnými geologickými vrstvami. Díky mimořádně hodnotné geologii se také Papuk stal prvním chorvatským představitelem na seznamu evropských geoparků.